Anatomické limity ásán

27.07.2022

Na první pohled by se neznalému oku mohlo zdát, že jsou oba obrázky pánve téměř totožné. Jeden z rozdílů je ale značný, a to kyčelní jamka vlevo a její směr dopředu a dolů. A kyčelní jamka vpravo a její směr více do strany. Úhly, které budou v takových jamkách svírat stehenní kosti, budou značně rozdílné, stejně jako budou poté rozdílné pohyby jako abdukce, addukce nebo rotace. 

Jógových pozic, kde všechny tyto pohyby a úhly hrají významnou roli je mnoho, a proto každý klient bude v jednotlivé jógové pozici vypadat jinak. Je nebezpečné tvrdit, že jógová pozice musí vypadat přesně dle popisu v knihách a ještě nebezpečnější do takových hraničních úhlů a poloh klienta nutit. 

Protože tento obrázek je jeden z mnoha důkazů, že i když to může vypadat, že jsme uvnitř těla všichni stejní, tak rozdíly v kloubech, kostech a jejich postaveních vůči sobě jsou významné. 

Co třeba pažní kosti, které vidíme výše? Pomineme-li rozdílný tvar obou kostí, pak by nás mohla zaujmout rozdílná délka obou kostí. Délka kostí je totiž další významný faktor, který ovlivňuje, jak bude klient v jógové pozici vypadat. Příkladem může být pozice, kdy v sedu na patách dokáže klient položit dlaně na zem vedle sebe, může se o dlaně snadno opřít a přitom mu zůstane napřímená páteř. Zatímco jiný klient, který má  kratší horní končetiny, na zem dlaněmi nedosáhne, a pokud ano, jedině za podmínky, že bude muset ohnout záda. A pak už se ale nedokáže tak snadno opřít, aby mohl páteř napřímit, protože mu k napřímení chybí díky kratší pažní kosti prostor. V tu chvíli mu přicházejí na pomoc jógové bloky, které problém s chybějícím prostorem vyřeší. 

Na tomto obrázku vidíme dvě pravé lopatky. Mezi významné rozdíly obou lopatek bychom mohli (a měli) označit tvar a hlavně postavení acromionu (nadpažkového výběžku) na obou lopatkách. Postavení acromionu na lopatce vlevo celkem snadno dovolí spojit dlaně za zády. Přičemž acromion vpravo bude tento pohyb blokovat a jeho provedení nebude tak snadné, ne-li nemožné. Humerus (pažní kost) se s acromionem při pohybech horní končetiny dřív nebo později potkává, což významně ovlivňuje postavení horních končetin podél hlavy, a tedy i úhel v rameni např. v pozici psa tváří dolů. 

Na další příklady dvou "stejných" částí našeho těla se můžete podívat ve fotogalerii níže.

Žádná z fotografií neznázorňuje patologii. Ve všech případech jde o fyziologické tvary daných kostí. 

Autor textu: Robert Šereš

Autoři fotografií, s laskavým svolením, Paul a Suzzie Grilley