Náhrada škody ve stavu nouze II

01.04.2020

Stav nouze je v České republice takovou novinkou, že i pro právníky je náročné se v situaci zorientovat. Proto přinášíme ještě druhý pohled na náhradu škody. Tentokrát z pera advokátní kanceláře Bruncko

CO JE TA NÁHRADA ŠKODY V NAŠÍ SITUACI?

Konkrétně se jedná o otázku náhrady škody způsobené krizovými opatřeními Vlády ČR, v jejichž důsledku jsou nyní zavřené restaurace, penziony, školy, některé obchody a další. Krizový zákon (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů) v ustanovení § 36 výslovně předpokládá, že utrpěl-li někdo škodu v důsledku krizových opatření, má právo po státu požadovat její náhradu. Obecným účelem tohoto práva na náhradu je úhrada škod z celospolečenských zdrojů (státní rozpočet) těm konkrétním osobám, kterým byly způsobeny škody kvůli opatřením, z nichž má užitek celá společnost (opatření za účelem zamezení šíření nákazy). Nebylo by totiž spravedlivé, aby některé osoby nesly omezení, kvůli kterým jim vznikly neuhrazené škody, a z těchto omezení by profitovala celá společnost, aniž by společnost nesla náklady těchto omezení (a aby tak náklady nesly jen některé konkrétní subjekty, kterým škody vznikly). Právo na náhradu však vzniká každé osobě, která kvůli vládním omezením utrpěla nějakou škodu. Lze požadovat i část vzniklé škody, například do výše provozních nákladů.

Nejde o nástroj rychlého řešení neutěšené finanční situace řady podniků, které se ocitly zcela bez tržeb s fixními provozními náklady, a v tomto ohledu předpokládaná finanční injekce spočívající v náhradě škody určitě nepřijde včas (tak, aby pomohla překonat tuto krizi). Může však jít o následný příjem (např. v průběhu následujících dvou let), který má potenciál dopady alespoň zmírnit.

JAKÉ JSOU PODMÍNKY NÁHRADY ŠKODY?

Obecně lze konstatovat, že právo na náhradu škody zahrnuje právo na náhradu škody tzv. skutečné (snížení majetku) a ušlého zisku (nezvýšení majetku), případně i nemajetkové újmy. Pro dosažení úspěchu při jejím vymáhání je potřeba zejména prokázat:

  1. že ke škodě došlo (že vznikla),
  2. že příčinou jejího vzniku bylo provedení krizového opatření.

Vznik škody musí vždy prokazovat poškozený (tj. ten, kdo se náhrady škody domáhá). Domnívám se, že v drtivé většině případů bude škoda spočívat v ušlém zisku (tržby jsou sníženy, případně vůbec nejsou), někdy však i skutečné škody (proplácení přesčasů zaměstnancům za práci za jiné zaměstnance, kteří jsou v karanténě nebo mají OČR). Vznik škody - ušlého zisku typicky bude možné prokázat například porovnáním tržeb před a po opatřením, případně za stejné období v minulých letech apod.

Klíčovou však bude otázka prokázání příčinné souvislosti mezi krizovým opatřením a vznikem škody (snížením tržeb). Zde je totiž třeba vzít v úvahu, že příčinou vzniku škody může do nějaké míry být pandemie samotná (za kterou stát samozřejmě neodpovídá), nikoli provedení krizového opatření - laicky řečeno - zákazníci by se báli chodit cvičit kvůli hrozbě nákazy i bez nařízení jejich uzavření. Je tedy třeba porovnat stav skutečný (nulové tržby) se stavem hypotetickým, kdyby krizové opatření vydáno nebylo a pandemie by probíhala.

Právo na náhradu škody je třeba uplatnit do 6 měsíců od okamžiku, kdy se poškozený o vzniku škody dozví, nejpozději do 5 let od jejího vzniku.

V neposlední řadě je třeba dodat, že oproti nároku na náhradu škody budou velmi pravděpodobně započítány kompenzace poskytnuté státem ve snaze nastartovat ekonomiku. Například částečná úhrada mzdy zaměstnancům (tzv. "kurzarbeit"), možnost započtení daňové ztráty za rok 2020 zpětně k rokům 2018 a 2019 (tzv. "loss carryback") a další. Spousta těchto opatření jsou zatím pouze ve formě mediálních informací (viz např. https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/prehledne-jak-chce-vlada-pomoci-podnikatelum-a-ekonomice-40317986). Tedy pokud bude ze strany poškozeného využito některého kompenzačního programu, poníží se o čerpanou částku výše náhrady škody. Kompenzační opatření zatím nejsou příliš systematicky propracována (složité žádosti, nepřiměřené podmínky apod.). V případě zájmu mohu možnosti kompenzačních opatření za současného stavu prověřit.

JAK BY TO MOHLO VYPADAT V PŘÍPADĚ JÓGOVÉHO STUDIA NEBO FITKA?

Nárok na náhradu škody by mohl existovat u již provedených rezervací kurzů a následně zrušených - pokud byly bez stornopoplatků vráceny. Právě pro tyto rezervace by mělo být snadněji prokazatelné, jak by se zisky vyvíjely, nebýt nařízeného uzavření provozovny.

Za dané situace je vhodné shromažďovat následující podklady:

- doklady rezervací

- údaje o tržbách či maržích za minulé roky

- údaje o provozních nákladech 

Autor: JUDr. Bc. Stanislav Bruncko, PhD., advokát

Advokátní kancelář Bruncko je špičkovou kanceláří s generální praxí (to znamená, že je jich hodně a dělají všechno:)). Pokud jsou Vaše ztráty díky aktuální situaci vyšší, obraťte se přímo na advokátní kancelář přes kontakty uvedené na www.bruncko.cz